česky english

---

pondělí 25.1.2010

Ridgeback na sněhu...

Faktem je, že sněhu je letos možná až přespříliš. Kevin v místech, která jsme zatím neprošlápli, zapadá do sněhu až po bříško – z ridgebacka se pak v okamžiku stává jezevčík  :)




Ze zapomenutých třešní se na stromě mrazem staly zvláštní zmrzlinové křížaly...




Během pár procházek jsme si s Kevinem prošlapali úzkou cestičku. Ale než vznikla, tak jsme se vraceli z procházek patřičně zchvácení :)




Všiml jsem si, že je Kevin vychytralý – v hlubokém a neprošlapaném sněhu nechával chodit jako prvního mne a bravurně se pak trefoval nohama do vyšlapaných stop. Za pár dnů dokonce v mých stopách i běhal – vypadal u toho komicky, protože jeho krokům evidetně nevyhovovalo rozmístění mých stop  :)




Kevin si běží pro piškot za odměnu...




Náš rigdeback zamyšleně sleduje tmavé tečky v dáli na poli. A přemýšlí, zda to jsou jen kupy hlíny nebo schovaní zajíci. No ano, zajíci to jsou Kevine!




"Tak jdeme na ty zajíce ne?"




Kdepak. Venku je nyní přes den téměř mínus dvanáct stupňů (v noci klesá teploměr až ke dvaceti pod nulou) a to množství sněhu zvěři také život neulehčuje. Takže za zajícema teď Kevin neběhá...




Sledovat zajíce však může. A dělá to moc rád  :o)




Musím Kevina pochválit – i když mu svaly vzrušením hrají, za zvěří se ve sněhu nevydá. Když o tom tak přemýšlím, tak nevím zda proto, že je tak poslušný, anebo proto, že se mu ve sněhu špatně běhá a uvědomuje si díky zkušenostem, že by zajíce stejně nechytil...




Každopádně se ale pro dnešek pomalu vracíme zpátky k teplému krbu :)

Tolik sněhu jsem ještě neviděl. Kdo to má furt uklízet?

Viděno z povzdáli a zpoza topení vypadá padající sníh hezky. Moc hezky. Některým lidem mohou poletující vločky sněhu připadat dokonce  romanticky krásné. Zvláště citlivé jedince mohou vločky sněhu i rozněžnit. Všem takovým bych dal do ruky lopatu a poslal je uklízet chodník :) A nejhorší bylo, že když jsme sníh odklidili, projel kolem po silnici pluh a měli jsme vše zpátky před bránou...  Tak to je ta Ladova zima...?



Jezevčík Kevin...




Foceno mobilem – jenže ono to přesně odpovídá skutečnosti – šedivo a pošmourno...




Kevin tyhle procházky ve sněhu nemá rád...




...a naštvaně se sněhem plouží občůrat nejbližší strom...




Nepůjdem už domů?




No byla legrace chudáka Kevina sledovat...






Tak, a náš pejsek pospíchá do tepla. Už aby byl doma!

Sníh v Perníkově (Pardubice)

Sníh v zimě? V centru Pardubic poměrně neobvyklá záležitost. A zvláště v takovém množství, jaké napadalo 11. ledna 2010. Pro polabské silničáře kalamita. V centru Pardubic každých pět minut hlášení v městském rozhlasu, které nabádá občany, aby nevyjížděli svými auty. Takový malý vyjímečný stav. Podezírám některé řidiče, že na svých vozech mají letní gumy. Jen během pondělí jsem pomáhal třem zapadlým autům. Mě se naštěstí nehody vyhnuly :)



A kdybych nemusel na stavabní úřad, seděl bych také raději doma. Jenže jsem tam musel, nechal jsem vše na poslední den... Zaparkovat před úřadem? Nemožné...




Rozhodně se jednalo o největší sněhovou nadílku v polabí, kterou jsem zažil. A to žiji v nížině podél Labe od narození :)




Provoz na silnicích byl sotva desetinový než obvykle...




Cestou z úřadů už zabrala posypová sůl. Tedy jen na hlavním tahu. Všimněte si běžkaře na levé straně silnice. Jde si zajezdit na lyžích na závodiště, kde se běhá Velká Pardubická. Taky neobvyklá věc. Holt letošní zima je fenomén :)




Silnice do našeho bydliště byla tou dobou už shrnutá, nejrychlejší auta jela max. 50km/hod – a to už byla riskantní rychlost. Byl to zážitek a adrenalin...  :)