CH.Ekevu od Kremence
Stud dog
Champion of Czech Republic
Club Champion of Czech
rhodesian ridgeback club Interchampion expectant
Polish Champion expectant
Golden Sport Dog 2005, 2008 TOP10 RR sport club
Absolut Winner Coursing & Agility 2007, 2008 – Super Master
HD 0/0 • ED 0/0
Complete ophthalmologic examination for hereditary eye diseases - Clear
EKG - Without pathological finding (heart strong and clear)
Thyroid test T4 a TSH OK
Full dentition, Scissors bite
Height 69 cm (27,17 in)
Weight 42 kg (92,59 pounds)
Color Red wheaten
Date of birth April 3rd 2003
Stud dog since May 1st 2005
CKRR – with Mental Test
CLP/RR/2766
Typical representative of the breed.
Friendly, well-balanced, social,
self-assured, contact, fearless,
gunshot proof.
Sporting and hunting dog!
KONTAKT | CONTACT:
Jiri NovakDubany 75
530 02 Pardubice
Czech Republic
tel: +420 602 135 088
ICQ: 109368742
e-mail: jirka@ekevu.com
www.ekevu.com
Electronic version of this Calendar for free download!
Professional printed full-colour Calendar. Twin-Wire ligature with fly crop for hitch on the wall. 14 pages! Calendar is send cash on delivery. Offer here!
AWARD:
Special price for best graphic in website contest, hold by HavBezObav.
10th place in public voting on the best website about dogs (best place between websites about Rhodesian Ridgeback).
Support us, please!
Insert our Banner to you www site!
Information and Banners here!
2003 - 2024 copyright
EKEVU Rhodesian Ridgeback
Jiří Novák
All rights Reserved!
Veškerý grafický, textový a jiný obsah či součást serveru ekevu.com je předmětem autorského práva ve smyslu Autorského zákona č. 121/2000, §11.
The articles and photos from our trips and walks with friends, or only with Ekevu alone :o)
neděle 7.10.2007
Kevin na vlastivědném poznávacím výletu...
Celá trasa, kterou jsme šli, má asi 6–7km, nutno však říci, že ujít je nám trvalo delší dobu, než jsme původně plánovali... Pokud vás zajímá mapa trasy, klikněte na tento odkaz (vede na server mapy.cz) sem!
S nadšením jsme se pod kopcem, kde jsme zaparkovali náš vůz, vydali vzhůru na cestu... Nadšení mě osobně vydrželo asi 200m cesty... Kevin byl natěšený, Matyáš taky, ale bohužel, cesta byla naprosto nekompatibilní s naším terénním kočárkem :o)
Nakonec jsme se však na pokraji zoufalství vyškrábali nahoru, kde nás čekalo nemilé překvapení ve formě několika polomů... bohužel napadaných zrovna přes cestu – nechá–li se prostor bez keřů mezi vzrostlými stromy takto nazvat... Je zkrátka vidět, že se zde už několik let nechodí a kdoví, kdy zde naposledy šli nějací blázniví turisté (o turistech s kočárkem a psem nemluvě :o))
Kevin se snažil ze všech sil uklidit větve z cesty :o)
On je zkrátka naše hračička :o)
Konečně se před námi objevila cesta bez spadaných stromů a mohli jsme si tak řádně užít atmosféru tohoto lesa...
Chvílemi mezi stromy nakouklo i sluníčko, takže tam bylo fakt kouzelně...
Matyáš dostal vitamínovou bombu... :o)
Kevin na posledním spadlém stromě dnešního dne...
A s chutí si ho přeskočil...
Les byl plný zvěře a ačkoli jsme (naštěstí) žádné zvíře nepotkali osobně, celou cestu Kevin větřil a já pozoroval několik zřetelných důkazů o tom, že zde žijí nejen srnky, ale i divočáci...
A aby ne – zde se musí lesní zvěři žít jako v pohádce...
Kevin radostně pobíhal kolem nás...
Sem–tam jsme podél cesty objevili popsané stromy...
A některé nápisy byly starší než já...
Kevinovi jsem zpestřil cestu několika aporty...
...a protože jsem neměl aportovací předmět, posloužili nám stejně dobře klíče od domu na červené šňůrce – ještě že je Kevin vždycky našel :o))
Hoši koukají na paničku a mamku v jedné osobě, která se šla přesvědčit, zda ona obrovská houba, kterou viděla z cesty je nebo není jedlá. Nebyla.
Jablíčko byla jistota, to jedlé bylo :o)
Protože jsme byli na hřebenu, bylo naprosto jisté, že v jednu chvíli půjdeme z kopce dolů... A bylo to prudší než jsem čekal a s kočárkem jsem měl co dělat – Kevinovi se však klesání moc líbilo...
Z hřebene jsme se napojili na červenou turistickou značku, která byla naučnou stezkou. Takže jsme se dozvěděli ještě mnoho nového :o)
Matyáš na své první naučné stezce :o)
Blížíme se k civilizaci...
Kromě kapličky jsme ještě potkali pastviny, kde se pásli koně...
...a v zapadajícím slunci...
... i krávy... Zde kráva Bětka a kráva Věrka...
...pak přišla ještě kráva číslo tři...
A slunce už začalo zapadat – což bylo nejen vidět (úbytkem světla), ale i cítit (zatracený chladno)... Nelenili jsme proto, a šlápli do bot, abychom byli u auta co nejdříve...
Na tomto místě jsem se musel zastavit. Přesně zde jsme Kevina fotografovali, když mu byl necelý rok...
Kevin se zamyslel a hleděl do dáli... protože tam jel nějaký člověk na koni...
Konečně jsme na místě, kde parkujeme auto. Tedy konkrétně asi 100m pod touto loukou...
Kevinovi jsem hodil ještě několik aportů...
...a on měl, na rozdíl od nás, spoustu energie...
...a běhal tak rychle, že ani fotky nevyšly ostré (že, Barunko :o))
Vždy samozřejmě dostal něco dobrého na zub a velkou pochvalu!
A tohle byla poslední fotka dnešního výletu... Až na ty polomy a kličkování s kočárkem mezi nimi byl naprosto super :o)