česky english

---

středa 31.5.2006

Lovecký výcvik na pohodu

Máme to za naším domem už řádně prozkoumané a díky výcviku si s Kevinem na určitých místech dáváme takové malé poslušnostní rituálky :o) takže hned na kopečku nad rybníkem už Kevin víceméně automaticky poslouchá na pokyn odložení za pochodu v sedě. Má to smysl ten, že se hned téměř na počátku procházky stanoví řád a to, že poslouchat se prostě musí :o)



Hned za rohem řepkového pole se po chvíli prostor otevírá a naskýtá se nám tak na málo vzrostlém poli ječmene (nebo co to je za obilí, abych nekecal :o)) pohled na několik na sluníčku skotačících kámošů zajíců... To bylo pokoukáníčko pro Kevina :o) Pro jistotu jsem mu dal na dálku příkaz "sedni" takže jen pozorně sledoval a čekal, zda ho za nimi pustím nebo ne...



Kevin to měl jako v kině v první řadě :o) A musím říci, že naši zajíci zkrátka nemají základní instinkty, protože si klidně pobíhali jako by nic jen několik metrů od nás...



Což tedy Kevina logicky značně znervózňovalo :o)



Nedalo mi to, a jednoho odvážlivce jsem vyfotil...



Ačkoli z Kevina ani mě si nic nedělal, jen jsem vytáhl foťák, asi se lekl teleobjektivu nebo co, a po první fotce začal šedivec ušatej zdrhat... Asi nemá rád reportéry :o)



...ale hned po dvou či třech desítkách metrů hopsání zastavil, a drze panáčkoval... Raději jsem několikrát tleskl (někteří myslivci ten zvuk používají při výcviku střelby) a to už bylo na zajocha moc a odhopsal do řepky... Sláva, konečně si Kevin volně oddychl :o)



Jen ještě chvíli prověřoval zrakem okolí (jakožto každý pes "honič" využívá k hledání potencionální kořisti z velké části právě oči) zda na poli poblíž nezůstal nějaký zapomětlivý zajoch :o)



No samozřejmě že nezůstal, přeci jen zas tak hloupé zajíce u nás nemáme... :o))



V jednom místě máme vyloženě výcvikový prostor. Je to taková prohlubeň velikosti asi 10x15m kam občas Kevina vysílám slídit :o) A tentokrát jsem ho nemusel pobízet – protože tam něco cítil sám...



Hned chytil zřejmě čerstvou stopu a vydal se radostně a rychle po ní... Pár minut pobíhal sem a tam, ale zřejmě na něj nikdo nečekal :o)


I vydali jsme se dále a když jsme obešli celé velké řepkové pole měli jsme toho smradu z těch protivnejch žlutejch kytek plné zuby. Prý se snad dělá (alespoň podle reklamy) z řepky (resp. řepkového oleje) to " vynikající máslo" Rama, fuj, to teda nebudu podporovat :o) Jestli ho uvidím u nás doma, tak rozhodně letí z okna :o)



Konečně jsme ten nekonečnej žlutej a smradlavej žlutej lán obešli a dostali se na normální zelený pole s obilím... Naše cesta vedla k posedu (aneb jak myslivci říkaji – ke kazatelně), který je vidět v levé části horního obrázku vedle Kevina...



...a fotečka z druhé strany :o) Ač Kevin vypadá, že toho má plné zuby – není tomu tak, což prokázal hned za pár chvil :o))

Bažanti jdou do boje...

Kevin si zkrátka oblíbil takové to "vypichování" bažantů a bere to jako fajn neškodnou zábavu. No, protektokrát jsem ho nechal být, protože když jsem viděl jak je spokojený a jak si vždy potom přiběhne uřícený pro pochvalu, neměl jsem to srdce mu to, alespoň pro dnešek, zakazovat...



Vždy to má stejný scénář: Kevin tu s nosem u země, tu s vysokým nosem, načuchá bažanta. Chvíli před bažantem (já bych o něm v tu chvíli jinak neviděl) nepohnutě strne, po pár dlouhých vteřinách následují dva, tři dlouhé skoky směrem ke schovanému bažantovi – to už opeřenec samozřejmě s nervama nevydrží – bažant letí nahoru a směrem pryč – Kevin chvíli běží za ním a po cca dvaceti metrech obrací šťasten zpět :o)



Náš zrzek to bere jako prima zábavu... jak to bere opeřenec se mi zjistit nepodařilo :o) Ale nikdy se žádnému nestalo více, jak uleknutí... Snad se nám někdy poštěstí zkusit si to načisto na nějakém honu, vyhánění bažantů evidentně Kevina baví :o)



Pro labužníky: kdyby bažanta přeci jen přinesl, hned bych věděl co s ním mám provést :o)
Anebo, pokud nevyhovuje tato uvedená příprava, pak zde jsou další podobné recepty.
Mňam :o)



...byla to prostě opravdu výborná zábava :o)



Bohužel se nám ale stala nemilá příhoda – tedy spíše to beru jako pomstu bažantů...



Jeden opeřený pták zřejmě vyrůstal na vojenském letišti (nebo tam má příbuzné), protože se změnil v bombardér a municí rozhodně neplýtval... :o) co může takový bažant používat jako munici vám snad nemusím říkat... Když ho Kevin vyplašil ze snění, chudák pták se asi tak lekl, že při vzletu "cosi několikrát upustil" a chudák Kevin to celé komplet schytal... Vrátil se podělanej až za ušima... Nu což, to se může lovcům asi taky stát :o)



Ale v žádném případě mu to chuti v běhání neubralo... ba právě naopak! :o)



Až jsem se divil, po takové štrece co byla za náma, kde se v něm síly stále berou...



...někdy do toho fakt dával celé své lovecké srdce :o) Díky přítomnosti pole s řepkou, jsem se nemusel obávat o zdraví zajíce, kterého Kevin na této fotce žene... natolik je zajíc chytrej, že ví, že v řepce prokličkuje lépe než velký pes a pronásledovatele tak vbrzku setřese :o) Náš šampion to však stejně zřejmě bere jako prima hru – chvíli se řepka povážlivě vlnila, ale po pár metrech se Kevin pomačkaný a žlutý sám vrátil :o)



A cestou domů jsme se museli zastavit u kamaráda z druhého konce vesnice :o) Vždy se spolu kluci po psím poklábosí a párkrát se zvesela proběhnou podél plotu :o))

No a doma Kevin totálně odpadl a usnul venku na dlažbě... Aby ne, však to bylo dneska náročný a jistě se mu o dnešním dnu bude něco hezkého zdát :o)




Tedy pro upřesnění:
tento den jsme pojali, ač jako výcvikový, přesto trochu volněji. V žádném případě nebylo žádnému zvířeti ublíženo a i když jsem se snažil popis situací zlehčovat, vždy jsem měl Kevina víceméně pod kontrolou. A natolik již svého nejlepšího psího přítele znám, že vím, jak bude ve známém prostředí reagovat. Tolik vsuvka pro ochránce přírody :o)