česky english

---

sobota 29.7.2006

Krmné směsi anebo přirozená výživa psa?

Víme, jak náruživě se takto krmení psi vrhají na různé zapáchající zbytky potravy nebo jiné, pro nás nepříjemné, věci. Například mršiny, výkaly, vnitřnosti, peří, srst a podobně jsou pro ně vysloveně pochoutkou. Jistě by to nedělali, kdyby hotová krmiva obsahovala všechny složky potřebné pro výživu psa. A co se týká zdravého vývinu chrupu ani nemluvě. Když jsem se psem u veterináře na očkování, tak se mě vždycky ptá, čím mu čistím zuby, že je má tak krásně čisté a bílé. Recept je jednoduchý. Dával jsem mu často v krmení syrovou kost. Ta mu pomáhá udržet si krásně čistý a silný chrup a na dlouhou dobu se s ní i zabaví.

Krmení granulemi má i své výhody. Hodí se především na cesty, při několikadenních zkouškách apod. Mnohdy se také na těchto zkouškách stává, že jinak dobře vedený pes při dohledávce postřelené zvěře ji načíná, zvláště, byl-li hladový a zvyklý na krmení pouze granulovanou stravou. Proto je dobré krmit psa přírodním přirozeným způsobem a vzít si do kapsy několik granulí a o přestávkách se může pes posilnit. Je ale dobré, aby si na toto krmivo před zkouškami navykl.

Také v letních měsících, když je uchování syrového masa kvůli zápachu a masařkám problematické, poskytují krmné směsi dobré služby. Ale je zvláště na pováženou krmit chovné psy ve výkonu a štěňata ve vývinu výhradně granulemi.

Sebelepší a kvalitnější krmivo se musí průmyslově zpracovávat a tím také dochází k ničení některých velice důležitých složek potravy, například vitamínů, které se pak musí následně do potravy přidávat, ale bohužel jen v umělé formě a ne v té původní, biologicky aktivní, přírodní. Chtěl bych vidět, jak by to vypadalo se zdravím lidí, kdyby celý život jedli jenom konzervy a takto zpracovanou stravu a kdybych porovnal pak jejich zdravotní stav s lidmi, kteří žijí primitivním způsobem někde v divočině a živí se pouze čerstvou a syrovou potravou (i když v tom hraje také velký vliv prostředí). O špatném zdravotním stavu obyvatelstva nemusím snad nikoho přesvědčovat.

Chtěl bych také vzpomenout na jednoho mého dlouholetého přítele a chovatele psů a na jeho osobitý přístup ke zdravé a přirozené výživě. Vycházel z toho, že pes je po svém předku vlkovi především masožravá šelma, a tak také přistupoval k jeho výživě. Počítám, že se to mnohým nebude líbit, ale podle vzhledu jeho psů a jeho tvrzení, že nikdy neměli zdravotní problémy, bych se k tomu také přikláněl. Byl toho názoru, že pes, jako ostatně všechny masožravé šelmy, čas od času potřebuje i rozkládající se maso, které obsahuje určité bakterie a jiné složky potřebné pro zažívací systém šelem. Toto maso muselo ovšem pocházet ze zdravé zvěře vzhledem k parazitům a jiným nebezpečným nemocem. Když byl na cestách a nemohl vzít psy s sebou, jednoduše zakopal na zahradě nějaké syrové maso do země. Oni ho pak našli a vyhrabali. Tak jak to dělá pes nebo vlk ve volnosti, když má nadbytek potravy. Jednoduše si zbytky zahrabe a v době nouze ví, kam jít. V létě například uchovával maso a bachory v chladné půdě, protože na něj neměl zvláštní lednici. Anebo maso a vnitřnosti, kromě plic, uchovával v nádobě naplněné vodou na stinném místě. Voda se musela každý den měnit. Tímto způsobem lze v letních vedrech uchovávat maso i týden. Z takto uskladněného masa se ale vyplavuje část vitamínů a minerálních látek, které je pak třeba doplnit. Nebo nakrájel maso na tenké plátky a v letních měsících ho na čerstvém vzduchu rychle usušil, což je zvlášť výhodné, protože usušené maso, tvrdé jako kost, můžete vzít s sebou a dát ho pak psovi jen tak anebo ho těsně před krmením namočit do vody. Když zabíjel například králíky a drůbež, tak veškeré vnitřnosti dal psům a nechal je žrát i peří a srst, neboť i to jsou potřebné nestravitelné části potravy všech šelem. Zvláště pak obsah bachoru a střev býložravců je pro masožravce velmi důležitý kvůli obsahu vitamínů a minerálů a zřejmě i bakterií, které jinak v čistém mase nejsou obsaženy. Známe to jistě všichni z televize, když smečka šelem uloví nějakého býložravce. Otevřou mu břicho a sežerou nejprve veškeré vnitřnosti i s obsahem bachoru a střev. Proč by to jinak dělali, kdyby vše potřebné bylo jen v čerstvém mase? A naši psi jsou snad také především masožravé šelmy. Ještě v životě jsem neviděl psa, který by nejevil zájem o čerstvý vývrh. Požírání srsti a peří má i jiný význam. Například při příjmu drobnějších kůstek z drůbeže, se tyto obalí a projdou pak zažívacím systémem aniž by nějak uškodily či způsobily zácpu. Při zabíjačkách dával zmíněný přítel psům napít i krve a také u nich nedocházelo k zácpám, což se jinak stává, pokud nemá pes v potravě dost balastních nestravitelných látek. Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že krmivo musí pocházet ze zdravých vyšetřených zvířat nebo zvěře, aby nemohlo dojít k nějaké nákaze. V žádném případě nedoporučuji nechat sežrat psovi nějakou padlinu v lese, nevíme, na co uhynula. Ostatně někdy tomu stejně nemůžeme zabránit, pokud je pes volně vypuštěný a my nevíme, na co v přírodě narazí. Zajímavé je, že pes živený přírodním způsobem si něčeho takového nebude všímat. To spíše ten, který je nucen žrát pouze vařené maso nebo granule.

Jiný můj přítel, který krmil psa převážně granulemi a sem tam vařeným masem, si mi stěžoval na chování svého psa. Bylo to zrovna v roce, kdy bylo všude plno hrabošů. Když psa nechal volně hledat na poli nebo louce, tak pokaždé, když pes na nějakého hraboše narazil, okamžitě jej chytil a sežral, aniž by se tomu dalo zabránit. Jindy v parném létě u hromady hnoje v jedné koleji po traktoru mu začal pes k jeho zděšení pít močůvku. Přítel se zděsil, bál se, že pes něco takového nemůže přežít. Ten však nejevil žádné známky nějakého onemocnění.

Zkrátka psi mají jiné žaludky a potřeby než my lidé. A na to bychom měli pamatovat a ne si je polidšťovat, myslet si, že co je dobré pro člověka, je dobré i pro jeho psa. Krmit ho naprosto nevhodně zbytky od jídla kořeněného, přesoleného a maštěného přepáleným tukem. Je známo, že psi trpí stále více, jako my lidé, na tak zvané civilizační choroby. Častější jsou také problémy se srstí, vyrážky a nevyhýbají se jim ani infarkty, rakovina atd.

Je mi jasné, že si mnozí po přečtení tohoto článku téměř ukroutí hlavu, ale já bych chtěl jenom nabídnout a připomenout jiné možnosti krmení psů tak, aby měli možnost dostat do těla vše potřebné v přirozené formě, tak zvaně biologicky aktivní. Ostatně tento trend se začíná prosazovat i u lidí. Obchody zdravé výživy, upozorňování na nevýhodnost konzervování průmyslově zpracované stravy (například konzervování chemikáliemi), přibarvování potravin, rafinování rostlinných tuků, broušení rýžových zrn jen kvůli vzhledu, při kterém se odstraní bohužel většina vitamínů a tak bych mohl pokračovat dál a dál.


Nechtěl bych, aby tento článek vyzněl tak, že já považuji tento způsob výživy psa za jediný správný. Měl by jen upozornit na jiné způsoby, možnosti, výhody a nevýhody. A je jen na každém z nás, co si z toho vybereme v rámci možností.