česky english

---

sobota 17.9.2005

Úspěch na XIII. Klubové výstavě ČKRR! Ekevu, třída pracovní V1 CAC

Kevina jsme vystavovali v pracovní třídě. Celkem nastoupilo 5 psů. Když začala rozhodčí posuzovat v řadě prvního psa, byla v nás malá dušička. Sice jsme trošku nervózní na každé výstavě, ale tentokrát to bylo hlavně tím, kolik známek Velmi Dobře (VD) a Dobře (D) padlo před námi... Rozhodčí kladla velký důraz i na povahu a chování psů, proto byl jeden pes před námi dokonce vyloučen(!) (nevím proč přesně, neviděl jsem) a za chování, které rozhodčí nějak nesedlo, se jinak rozdávaly celkové známky D... Prostě, byl to "fičák" :-) a něco takového jsem ještě na žádné výstavě u nás neviděl...

Chování a povahu testovala Leni Nousiainen tak, že se postavila před psa a v ruce měla hračku, černého plyšového ptáčka velikosti tlustého a přerostlého kosa, který vydával hlasité zvuky, které by se daly přirovnat štěbetání ptáků. Všiml jsem si, že někteří zahraniční rozhodčí podobné věci s oblibou používají (např. loni na klubovce). Touto hračkou paní rozhodčí mávala před hlavou psa a sledovala jeho reakce. Většina psů "tu věc" pozorně sledovala, některým neříkala naopak nic, prostě nereagovali vůbec. Kevin, ten byl zcela konsternován...

Koukal na "divnou" rozhodčí (paní měla bílý kostýmek a vypadala jako bílý vodník :)) i tu "pískací věc" nedůvěřivě a začal se chovat rezervovaně, jako typický Ridgeback. Začal couvat, ale nebál se, hračka ho zajímala, vrtěl ocáskem, byl v pozoru (to je dobře, tak mu to vždy sluší nejvíce :o)) Leni Nousiainen se to začalo zřejmě líbit a Kevina dráždila více a více... Kevin začal ruku s hračkou obskakovat, couval, skákal do strany a hlavně, začal se připravovat na takový ten hravý štěkot. Poznám to už na něm, když se mu něco hodně líbí, začne to vyštěkávat. Takže se halou ozvalo několik "haf vrrrrhaf" a to už se asi na nás díval každý, protože takovou SHOW ještě na výstavě a ke všemu přímo při posuzování asi neviděli :-)) Trvalo to asi, pro mě dlouhé, dvě až tři minuty... Rozhodčí se mě s úsměvem zeptala, zda si jsem jist tím, že Kevinovi je tolik let, kolik jsem jí před chvílí řekl, že je velmi veselý a dětský :-) Pak mi ještě vytrhla z ruky vodítko (to už jsem byl úplně na mrtvici :)) a s Kevinem začala obíhat celý výstavní kruh - ten na mě jen překvapeně koukal a bylo na něm vidět, že se mu s "divnou cizí ženskou" běžet od páníčka nechce :-) Rozhodčí ale byla evidentně moc spokojená a celou dobu se smála, alespoň jsme ji s Kevinem rozptýlili... :o) Když mi vodítko vracela, říkala, že to bylo chování typického hravého Ridgebacka a vypadala moc spokojeně... A když jí Kevin po tomto výstupu ještě ochotně ukázal zuby (prohlížela si je u každého psa sama), doufal jsem, že bychom mohli mít dobré hodnocení :-)

I když výstava trvala do podvečera, odjížděli jsme kolem devatenácté hodiny, odjížděli jsme moc spokojeni, i když hladoví (bohužel v bufetu došlo po 14. hodině veškeré jídlo kromě banánů :)) Dostat tak krásné hodnocení od tak přísné rozhodčí a při takové konkurenci, dle mého velmi krásných a kvalitních psů, kteří s námi byli ve třídě, to byla pro nás obrovská pocta a jsme moc šťastní! Na druhou stranu, tak přísné posuzování má asi něco do sebe, protože pak si člověk "obyčejného" V i bez umístění považuje... A Kevin taky, protože jsem mu za CACe koupil veeeelkou "bůvolí kost" s příchutí arašídového másla :-)

Fotografie a posudek z výstavy zde.