česky english

---

sobota 7.7.2007

Svojanov – III. Coursing a Agility 2007

Kliknutím na název filmu se film přehraje v okně vašeho webového prohlížeče. Pokud si chcete video uložit na disk svého počítače, klikněte na název pravým tlačítkem myši a zvolte uložit. Jestliže se vám film nepřehraje, zřejmě vám chybí příslušný přehrávač QuickTime filmů. Můžete si jej zdarma stáhnout kliknutím na tento odkaz. Případně, pro ty, kteří instalovat nic nechtějí, jsme připravili video na YouTube – a to spustíte všichni – viz níže... 07_RR_SummerCamp.mov velikost: 27 MB čas: 04:28 min

Letos jsme se neúčastnili celého Summer Campu ve Svojanově, ale vybrali jsme si několik dnů, které nás zajímaly a které jsme si nechtěli nechat ujít. Sobota 7. 7. 2007 tak byla jedním z "našich" dnů...




Na tento den jsme se moc těšili – jak my lidi, tak určitě i Kevin. Upřímně ale musím napsat, že v sobotu navečer jsme byli z několika událostí nepříjemně naladěni.

Nechci zde řešit všechny konkrétní důvody, ale před takovou velkou akcí, které se účastní odhadem 60 ridgebacků, by nebylo špatné zakoupit nové coursingové lano... třebas. A to, že Kevinovu dceru Berettku napadl bezdůvodně pes (a nebyl to Ridgeback!) a způsobil jí dvě asi 8–10cm tržné rány, které jsme museli nechat zašít veterinářem – to mi taky na náladě napřidalo... (podrobnosti napíšu do jiného článku)




Ale až na několik nepříjemností jsme si tento den vyloženě užili :o)




Celá agility akce byla perfektně připravena a zorganizována. A to bych napsal i tehdy, kdyby se nám na této trati nedařilo – to mi věřte! Velký dík a nehynoucí sláva proto patří hlavně Báře a Honýkovi – fakt dobrý! :o)




Počasí se po propršeném a chladném týdnu opravdu ukázalo v lepším světle – bylo velmi příjemně, pofukoval vítr a občas i vykouklo sluníčko – ideální podmínky pro coursing i agility...




Matyášek uvázal Kevina k tyčce...




Kevin nejenže dnes závodil a reprezentoval rodinu :o) ale hlavně vykonával funkci chůvy a canisterapeutického pejska... :o)




Bára (ne ta moje :o)) se občas tvářila přísně :o) a ještě přísněji, avšak spravedlivě, měřila a hodnotila agility závody... ;o)




U Berettky (Kevinova dcera, Aisha od Křížanského potoka) nepadlo jablko daleko od stromu – potatila se a na svůj věk zvládla agility závod na jedničku – a to šla agility poprvé v životě!!




Ale hlavně si závod obě holky pořádně užily :o) ostatně, koukněte se na video!




Závodili i ti nejmenší ridgebaččí prckové – i když někdy jim na(d) překážky musela pomoci panička :o)




Malý ridgeback žere lidské mládě... Ještě že to neviděli novináři!

Kevin & Agility – 1. závod

Tentokrát velmi stručně, pokochejte se jen fotkama nebo ti majetnější z vás (kteří si mohou dovolit rychlou linku pro internet :o)) i videem. Takže. Jak jsem již psal, trať byla připravena perfektně. Kevin taky. Já moc ne... Takže jsem to Kevinovi občas pokazil (vždy je to chyba v páníčkovi, přece, néééé?). Jednu věc ale nechápu – proč kdekoli Kevin bez problémů a rád chodí na kladinu, ale ta co je na agility závodech mu vždy dělá problémy? O "áčku" nemluvě :o))







Ale musím Kevina fakt moc pochválit – přestože se dnes účastnili i feny, které agility pravidelně trénují, Kevin, jakožto pes a ke všemu agility jako takové netrénujeme – přesto jsme to zvládli (myslím) velmi dobře. Alespoň já jsem spokojen – i když – umíme to líp, viď Kevine? :o))

Kevin & Coursing – 1. závod

Coursing – na ten se Kevin těšil nejvíce. Já taky, ale vždy mne trápí dlouhé čekání na start – a to jsme si tento den skutečně vychutnali. Přes zmatky v tom, kdo vlastně nakonec poběží – zda se bude běhat podle pořadových čísel, nebo zda poběží ten kdo přišel na start dříve, jsme se i my nakonec dostali na startovní čáru a já mohl Kevina vypustit...



Smekám však klobouk (ok, tak teda kšiltovku) před všemi(!) dobrovolníky, kteří se o coursingovou dráhu a provoz navijáku ten den starali. Všichni víme, že to byl tentokrát nášup na nervové soustavy nejen závodníků, ale hlavně na organizátory a kluky od navijáku – takže, i když to občas mezi lidmi zajiskřilo, díky pánové... :o) (sorry, ale všechny vás jmenovat nebudu – ještě bych na někoho mohl zapomenout – a co potom? :o))




Kevin běžel výtečně...



Bílá šmouha (ta malá) je časoměrný kolík na startu. Bílá šmouha vzadu (ta větší) je Laky časoměřič :o))




...někdy byl Kevin rychlejší než střapeček (ta bílá šmouha za Kevinem) – on v podstatě ale ani střapeček nepotřebuje, běhá jen tak, pro radost :o))




Cíl a zákus – Kevin zabil střapeček...

Kevin & Agility – 2. závod

Stejná trať jako na ta první, akorát obráceně (tedy ne hlavou dolů!). Kevin chodil opravdu perfektně a spolehlivě – jsem hlavně rád, že ho to baví (posuďte sami z videa, zda si vymýšlím nebo ne :o)). Škoda jen první a předposlední skákací překážky... Ale i tak musím našeho ridgebacka pochválit :))








...ve slalomu se Kevin výrazně zlepšil...




...a poslední překážka a je to!

Kevin & Coursing – 2. závod

Když už bylo skoro 18 hodin a my ještě neběželi druhé kolo, říkal jsem si, že na nás asi zapomněli a trať už sbalili... bohužel to ale bylo jinak – těžko uvěřitelné zpoždění získal coursing hlavně díky velmi starému lanu, které se stále trhalo (prakticky během každého běhu) – na tomto lanu se táhne střapeček. Těžko říci, kde se stala chyba, zda v komunikaci v klubu nebo lano bylo prostě jen nekvalitně vyrobené – nevím a řešit to ani nechci. Na druhou stranu se ale nic podobného za celou historii těchto coursingů nikdy nestalo... Bohužel toto těžko vysvětlíte desítkám lidí, kteří přijeli natěšení na závodění a s vidinou toho, že si jejich psi zaběhají a toto si i zaplatili – takže díky této nepříjemnosti klub ztratil asi dost drahocených a pomyslných bodů.... Škoda, fakt....



Nakonec se nám podařilo získat místo na startu a Kevina nechat běžet – díky klukům u navijáku – protože už jsme potřebovali jet domů, kvůli Matyáškovi, aby se dostal tak nějak časově normálně do postele (kromě toho jsme už pro něj na dnešek neměli žádné jídlo)... Překvapivě však, jak jsme se dozvěděli později, druhé běhy nebyly počítány (a možná pro nás i dobře :o))




Tak nebo tak si ale Kevin opravdu pořádně zaběhal – takže v tom byl ten den skutečně perfektní. Velká škoda jen těch několika zmatků a velkého čekání...






Na slavnostní vyhlášení jsme, bohužel, už nemohli čekat, takže jsme vyrazili směr Pardubice. V tu chvíli jsme ani netušili, jak jsme s Kevinem dopadli. Po našem příjezdu nám začaly chodit SMSky od přátel – takže jsme věděli, že se nám podařilo tento ročník vyhrát! A když nám zavolal Petr Kotěra a oznámil nám tu radostnou novinu, bylo to už jisté – a sdělil nám i první cenu, kterou jsme získali od sponzora: let pro dvě osoby v motorovém rogalu! Ufff – musíme si to ještě promyslet :o))

Kevin samozřejmě získal dárky ve formě krmení, pohár a šerpu a šedý pelíšek se vzory psích paciček :o) Krmení jsme věnovali psímu útulku prostřednictvím projektu Ready to Rescue. Děkujeme Honýkovi a Báře za dovoz cen a dárků!

A díky hlavně Kevinovi za to, jaký je...





A můj velký dík patří i našemu nejmenšímu, že s námi cestuje a vše trpělivě snáší. Též díky všem Matyáškovým chůvičkám tohoto dne :o) Takže tady je pár fotek našeho prcka (a kdo nemá děti rád, tak zde může skončit, dál už nic zajímavého není :o))



...občas byl Matýsek dost otrávený... :o))




Když už Kevina focení s pohárem přestalo bavit (což bylo prakticky okamžitě :o)) přihnal se Matyáš, který se, na rozdíl od Kevina, fotí opravdu rád...





...náš Super Master :o))