česky english

---

sobota 16.6.2007

Luková – II. Coursing a Agility 2007

Tento den se zkrátka Kevinovi povedl – bezvadně si zaběhal, ukázal všem, jakého má sportovního ducha a hlavně, že všechny disciplíny ho strašně baví a dělá je s obrovskou chutí a zapálením pro věc :o) Musím poděkovat přírodě, že nám dala v Kevinovi neuvěřitelně všestranného ridgebacka, který nejenže rád, rychle, chytře a dobře běhá (coursing), ale je obratný, šikovný a dobře ovladatelný (agility)...
Ale dost chvály – každému musí být jasné, že Kevina tady pomlouvat nebudu ;o)

II. Coursing & Agility RR–Sport

• Absolutní vítěz a MASTER II.C&A 2007
• MASTER coursingu – nejrychlejší ridgeback
• 1. místo coursing – nejrychlejší pes
• 4. místo agility

AGILITY 1. běh

Ráno nezačalo dobře – Matyáškovi se nechtělo vstávat a ke všemu u nás lilo jako z konve... Když jsme zavolali pro kontrolu na chalupu, kterou máme nedaleko Lukové, dozvěděli jsme se, že tam prší též... Takže jak může být v Lukové, tj v místě konání akce? Nakonec jsme se rozhodli, že pojedeme – a dobře jsme udělali :o) Protože jak jsme se později dozvěděli, v Lukové ten den nespadla ani kapka...

Pochopitelně jsme ale přijeli pozdě, takže jsme nastupovali s Kevinem do soutěže Agility prakticky "rovnou z auta" :o)



Po krátké prohlídce trati, kdy se pořadatelům nějakým záhadným způsobem podařilo dostat na plochu většího obývacího pokoje neuvěřitelné množství překážek ;o) jsme s Kevinem šli do akce. Pokusil jsem se na startu Kevina nabudit, ale nejsem si jist, nakolik jsem byl úspěšný. Překážky ale byly velmi dobře postavené a trať Kevinovi sedla – jako by mu byla šitá na míru :o)




Minule nám nešel slalom, takže jsem doma na zahradě zapíchal do země pár tyček od rajčat (holt kvůli Kevinovi teď rajčata kupujeme :o)) a párkrát jsme si s Kevinem vysvětlili techniku. Ano, přiznávám, trénovali jsme :o) ale protože jsme lajdáci a lenoši, tak jsme tomu moc nedali.




Prozradím náš trik: lepší než trénink je dobrota v ruce a správně s ní máchat Kevinovi před nosem! :o)
V každém případě jsem byl ale Kevinovým slalomem tentorát nadšen...




Všimněte si, jak jsme oba s Kevinem zapálení pro úspěch akce :o) To je panečku nasazení! :o)




Překážka číslo 7 nedělala Kevinovi problémy. Minule ale byla mokrá od deště a to se Kevinovi na ni nechtělo...




Odměna či úplatek? :)




Houpačka – Kevin je právě ve fázi, kdy se houpačka překlápí...




A Kevinova nejoblíbenější překážka – tunel! Děkujeme pořadatelům, že ho postavili tak, že Kevina nelákal k tomu, aby ho běhal několikrát za sebou tam a sem, jako to prováděl posledně :o)




Vbíháme do cílové zatáčky....




Předposlední překážka – skok. Kevin ho má za sebou, já jsem maličko ve skluzu a kazím výsledný čas...




Takže si dáváme poslední překážku s Kevinem společně a Kevin se již mlsně oblizuje s vidinou dobrůtky v cíli :o)
Byl jsem moc spokojený a měl jsem z Kevina radost. Nutno podotknouti, že Kevin byl v cíli v pohodě a fit, kdežto o mne se pokoušely mrákoty – asi jsem měl více trénovat :o)

Coursing 1. běh

Pořatelé se poučili od minula, kdy nebyla trať šťastně značena a zkušenějš psi tak podbíhali a dostávali penalizaci, která je tak stála slušné umístění. Tentokrát bylo značení perfektní a trať byla připravena naprosto profesionálně. Ještě abych nadával, když Kevin vyhrál, že jo? :o) Naviják, přestože byl nejstarší v ČR (jak jsem se dozvěděl :)) odvedl také dobrou práci, pochválím i obsluhu navijáku a Kevina už tedy chválit nebudu, protože už jsem ho pochválil dost a dost a mohlo by se vám to přejíst :o)




Kevin se zanícením sleduje střapeček, který se právě prodírá posečenou travou na místo startu...




Okamžik startu a pro Kevina nejšťastnější pocit od chvíle, kdy se dnes ráno probudil... A tím jsem si jist :o)




Kevin běžel tak rychle, že se málem nevešel našemu dvornímu coursingovému fotografovi Báře (pro ty méně pozorné – mé hezčí polovičce) do hledáčku :o)











Kevin sleduje ostřížím pohledem střapeček, který běží do cíle...




Kevin si maličko nadeběhl, a "jde po střapečku", který tak symbolizuje kořist... Bohužel, v cíli se nefotilo, protože jsem zaclonil fotografovi výhled, když jsem pospíchal ke Kevinovi, aby vůbec ze střapečku v cíli něco zbylo – jinak by ho asi náš závodník rozcupoval na kousky :o)

Agility 2. běh

aneb – Lovu zdar! Jsme připraveni na přakážkové běhání. Díky tomu, že jsme přijeli pozdě, jdeme z Kevinem z akce do akce a Kevin si tak nemá čas příliš odpočinout od coursingu. A zase se tak na nás čeká – zde jsem slíbil, že poděkuji pořadatelům Agility, že nás opozdilce tak hezky a ochotně s trpělivostí přijali do rozjetého závodu – takže slib plním a děkuji i za Kevina :o)




S Kevinem se radíme o nejvhodnější taktice a udílíme si poslední pokyny.... :o)




Start! Naštěstí je překážková dráha tentokrát stejná jako v prvním běhu, takže nebloudíme...




Kevin očima a celým tělem pozorně sleduje moji ruku s dobrůtkou...




Zkrátka – když to nejde jinak, jdeme na to u ridgebacka přes žaludek :o)




Makéééééééééj! ;o)




Uffffff.... vypadá to snadno, ale je to makačka, to mi věřte... :)




I áčko tentokrát Kevin vyběhl s chutí. Nyní jsem si jist, že zaváhání minule bylo skutečně jen kvůli tomu, že překážky byly namoklé a Kevin se prostě bál – je na sebe, jako každý ridgeback, opatrný...




Skrz kruh!




Kruh úspěšně zdolán...




Tváříme se radostně....




Ani já jsem se neflinkal a činil jsem se seč mi síly stačily, abych to Kevinovi nekazil...




Houpačka... a v dáli před ní je milovaný...




...tunel!




Skoro poslední skok!




A jsme v cíli! Kevin opět bez většího zadýchání, já na pokraji smrti :o)
V dáli náš velký modrý vůz a vedle něho v kočárku soběstačný Matyáš, který právě doplňuje tekutiny... :o)




Nejmladší člen závodu to měl i s pomocí...

Coursing 2. běh

Protože jsem po operaci, musel jsem s Kevinem nastupovat na start opatrně. Kdyby mě tak viděl doktor, jak tam zápasím z obrovským psem, který kňučí, hrabe a dělá vše pro to, aby už-už mohl běhat... :o) Ale vše dopadlo dobře a do startovacího boxu jsme se s Kevinem dostali oba ve zdraví... Kevin se už celý nervózně klepal, jak byl na střapeček natěšený...
Start!



Na druhý běh byla trať otočená, takže se běhalo opačným směrem. Což nakonec Kevinovi svědčilo ještě lépe, než předešlý běh... Hned od startu měl velmi dobře našlápnuto...



Trať měl skvěle přečtěnou...




a protože je to pes chytrý a zkušený, předvídal trať a využíval všech svých možností, aby v rámci pravidel, nadbíhal střapečku tak, jako to dělá, když doma honí živé zajíčky... :o)




Kevin vbíhá do zatáčky a podbíhá si střapeček – správně předvídá, že střapeček po chvíli zatočí...




Kevin i kořist jsou za zábranami...




A cílová rovinka! Kevin jde po střapečku, který mu taktak stačí...




Téměř v cíli!




Kevin byl v cíli tak zakouslý do střapce a byl jím natolik fascinován, že, přiznávám, jsem s ním měl tentokrát co dělat, abych ho od střapečku vůbec odtáhl... Ale čas měl bezkonkurenčně nejlepší!!! :o)






Zasloužený odpočinek ve stínu auta...




A pejsek, který se přišel s Kevinem seznámit...




Počasí bylo zřejmě objednané na zakázku – přestože bylo několik dnů před tím neuvěřitelné horko, dnes bylo pod mrakem a když vykouklo sluníčko, tak jen na chvíli a bylo příjemné. Idealní podmínky pro běhání pejsků. Není nic horšího, když se běhá v třicetistupňových vedrech – jak jsme s Kevinem několikrát zažili... Pevně věřím, že se i na příští akce povede vyjednat minimálně steně příjemné počasí :o)




Slavnostní ukončení dnešního sportovního dne a vyhlášení výsledků...






... máme s Kevinem něžnou chvilku :o)




Předání dárku pro vítězného pejska – Kevin byl nejúspěšnějším rigebackem dnešního dne!




Tituly a pohár, které svým sportovním srdíčkem Kevin získal...




...a první gratulant! :o)




Takže jsme ty naše kluky vyfotili spolu...



Den to byl naprosto vyvedený, všichni jsme si odpočinuli od všedních povinností, byli ve společnosti příjemných lidí a ke všemu ještě udělali něco pro své zdraví... No co může být lepšího? :o)



Matyáš kontroluje, zda má všechny prsty :o)
Musel jsem ho, kluka nezbedného, hlídat, protože pokaždé se mi zbrkle hnal ke každému pejskovi, který se vyskytl v jeho blízkosti a dosahu. Naštěstí rád přiznávám, že každý pejsek se choval k našemu prckovi velmi dobře. Ale na druhou stranu – snažím se být ke každému cizímu pejskovi opatrný, přeci jen, když neznám jeho reakce na malé děti, tak to je snad pochopitelné... Děkujeme za trpělivost zvláště Pythonovi od Kamily, který velmi dlouho snášel nezbednou povahu našeho nejmladšího milovníka psů :o) Pak před ním raději utekl do bezpečí pod stolem ;o)



Jablíčka na čerstvém vzduchu – to je panečku ňamina!




Nikomu nedám! :)




Druhý den Kevin skoro celý prospal a proflinkal – až na maličkou procházku v lese :o)