česky english

---

středa 10.10.2007

Hledání srnky...

Totiž narazili – to Kevin narazil – já, protože v oněch místech nikdy vysoká zvěř nebyla, jsem byl více překvapen, než samotný Kevin...




Slunce se pomalu chýlilo k obzoru – už je vlastně říjen, takže po páté hodině odpolední už je načase...




Kevin hledí na kazatelnu poblíž...




...a nasává pachy, které ho zaujaly...




Bohužel, kousek od kazatelny jsme narazili na uhynulý kus vysoké – vlastně jeho zbytky, které tam zbyly z hodování jiných zvířat z potravinového řetězce...




Ve vysoké trávě něco bylo – a Kevin to v tu dobu už moc dobře věděl...




Následovalo pár skoků do trávy a Kevin mi na vteřinu zmizel. Šustot trávy. Něco velkého a těžkého asi jako Kevin vyskočilo do výšky, asi deset metrů ode mne. Tráva se zavlnila. Dusot kopýtek po hlíně. A vidím, že krásný srnec běží podél lesa pryč ode mne. Doprava. Kevin, protože je to janek (naštěstí :o)) špatně vyhodnotil situaci a v loveckém transu vyběhl doleva. Takže na druhou stranu než srnec... :o) Mohl jsem být v klidu – a srnec taky...




Kevin po několika minutách vyběhl z trávy a jen hleděl, jak srnec klusem mizí v dáli...




Protože už je Kevin zkušený, bylo mu jasné, že nemá smysl se více honit, protože už by srnce nedostihl... To když byl v pubertě (Kevin, ne srnec :)) bylo to horší, protože co viděl, co musel prohnat :o)




Protože byl Kevin lovecky navnaděn – to je slabé slovo protože se klepal vzrušením – rozhodl jsem se využít toho ve výcviku nahánění...




Vyslal jsem Kevina s příkazem zpět do vysoké trávy a blízkých křovin...




Kevin se s chutí dal do práce a zmizel mi za keřem...




Přesně jak se to má dělat Kevin prohledával prostor, kde zřetelně cítil zvěř. V tom je rozdíl, když tam zvěř není (nebo nebyla), což Kevin pozná během chvíle. Holt už to je zkušený pes a pokud v prostoru zvěř není, nedokážu ho donutit, aby tam vyhledával po dobu, kterou mu určuje řád zkoušek. Pokud v prostoru nic není, Kevin se po pár minutách (nebo někdy prakticky hned, během pár desítek vteřin) vrací a s nechápavýcm výrazem se na mne dívá, cože jako má hledat nebo dokonce nahánět.... :o)




A to dnes neplatilo. Kevin by tam s nadšením šmejdil a hledal snad do večera :o)




Po několika desítkách minut jsme se s Kevinem vrátili na cestu, kde nás radostně vítal Matyášek...






Ukazoval nám, kde viděl běžet srnečka – nahnali jsme ho totiž přímo před Matyáška, kde srnec, asi dvacet metrů od něho přeběhl cestu...




Aportek pro Kevina...






I když klacík Kevin přinese, lepší je přeci jenom jeho oblíbená hračka, kterou všude taháme s sebou...








Matyáš pomáhá Kevinovi v hledání aportu... :o)






A poslední foto a jde se domů – však už je slunce skoro za obzorem a začíná být zima...




...a chlad, přátelé, chlad, tak ten Kevin přímo nesnáší... :o)