česky english

---

sobota 30.6.2007

Coursing – trénink ČKRR

Tratě měřily kolem 500 – 600 metrů (každá cca jinak, jak se podařilo Kamile a Janičce umístit kladky) a Kevin, zvyklý na kratší a jinak stavěné tratě z "Lukové" byl zaskočen v prvním běhu tím, že střapeček pár desítek metrů od cíle hned nezahnul :o)




Čili, vyčůraný Kevin se snažil střapeček nadběhnout až přespříliš a ten se mu mezitím ztratil za terénním převisem...Takže Kevin zmateně koukal, kde střapec vlastně je... Další běhy si ale dal pozor a střapeček sledoval mnohem pozorněji... :o)




Kill v cíli (tj zakousnutí střapce) měl náš pejsek stejné a bezchybné jako vždy – tzn na samé hranici fyzikálních zákonů a naprosto střemhlavé a bezhlavé...




...zde například létající Kevin




Tak to byl první (nebo druhý, já už nevím – a není to jedno? :o)) běh... Náš prcek Matyáš zatím zkoušel tlačit kočárek... Jemu se výlet taky moc líbil a byl naprosto nadšený, takže v podstatě celý den nechtěl vůbec spát...




Občas se na trati vyskytly problémy... Ale šikovná děvčata je hnedky vyřešila... :o)




Kamila a Monty (možná největší a nejsilnější ridgeback jakého známe :o)) a Bára a Matyáš...




Náš prcek Montymu neustále šermoval rohlíkem před nosem... Monty má ale vychování :o)




Parkoviště...




Psí miminko ve středu zájmu :o)




A naše miminko našlo hezký igelitový pytlík...




...o čempak asi přemmýšlí...?




Hra se psy...




Fotografoval každý a každého :o)




Čekání mezi běhy Kevina občas nudilo...




Rodinná idylka....




Kevin vypráví skvělé vtipy...







Kelímky po jídle patří na vyblízání vždy Kevinovi...




...pozorné čekání až na nás přijde řada...




Asi na dvě hodinky se běhání muselo zastavit, protože jeden z pejsků dostal ošklivou, zřejmě alergickou, reakci na (pravděpodobně) poštípání od obrovských lesních mravenců... Byl celý obsypaný boláky, že chudák, ani skoro neviděl... Poté co dostal několik Zyrteců a studené obklady na celé tělo boláky naštěstí poměrně rychle ustoupily...




Připravujeme se psychicky na další běh... :o)




Mezitím jsem cvakl několil cizích pejsků... Tohoto mlaďocha ani neznám, ale hezky běžel... :o)




Magda se svojí fenkou a Pavla s Rustym... společný běh...










Kamila, jakožto obsluha navijáku a nejdůležitější osoba, musela být někdy zatraceně rychlá :o)

Kevin

...a tohle je už zase Kevin v maximálním soustředění v okamžik startu...




Běhání za střapcem prostě miluje...




a na výraz tváře přitom nehledí... Ale je zkrátka nesmírně šťastný...






V cíli nechce ani pustit střapeček a nejraději by si ho odnesl... :o)




Příprava na další běh...




Opět velké soustředění, aby napropásl okamžik vypuštění za střapcem :o)




...a spokojený běh...








...zde si Kevin chytře střapeček nadeběhl a v běhu pozorně čeká, až k němu střapec doběhne...








...cílová rovinka...




...těsně před zákusem do střapce...
A v tu chvíli se to stalo...




Bára v tu chvíli ani nebyla schopná fotografovat – tato fotka je již poté, co Kevin v plné rychlosti, při zákusu, spadl na bok a řítil se po zemi asi 10 metrů přímo na kladky a motor... Vypadlo to ošklivě, myslím, že ve všech hrklo... Měli jsme štěstí – Kevin hned vyskočil a běžel ke střapečku, kde ho již Bára vyfotografovala...




Na fotce jsou ještě na postroji patrné zbytky trávy, která se tam při pádu zachytila...




Pozorně prohlížím Kevina a dívám se, zda nemá nějaké viditelné zranění... Zaplaťpámbu nemá... ani nekulhal, takže jsme ho pustili na další běh...




Předtím ale ještě povinný odpočinek...




...a to platí pro všechny! :o)




Připrava na dnešní poslední běh... Kevinovo nadšení je stejné jako při prvním běhu – tohle se mu neomrzí...




Připravit! Pozor!




Teď!












...se zákusem je Kevin nepoučitelný... opět se vrhá na střapec v maximální rychlosti a brzdí až se střapcem v tlamě...




Spokojený Kevin...




Střapec je můj! Můj! Kam to všichni jdete....??




Kam to ten můj střapec běží?!




Sakra! On za ním běží nějaký jiný ridgeback!!




"Pojď prosimtě Kevine, odsud..."

Nakonec se doma, po příjezdu ukázalo, že Kevin se na přední packu nemůže postavit, pravděpodobně si při pádu natáhl nebo nrazil nějaký sval či šlachu... S obavami jsme ho pozorovali celý zbytek dne, kdy stále kulhal a packu se snažil nadlehčovat. I to se může při takových akcích stát, ale ostatně, stejně se může pes zranit na každé procházce okolo domu... Naštěstí druhý den to bylo mnohem lepší a další den byl Kevin naprosto v pořádku...

Kevin ve fotografiích Pavly...

A nás Matyáš ve fotograficích od nás:

A detail Kevina při zákusu:

Byl to super den a rádi si ho někdy zopákneme... Díky pořadatelům za perfektní akci a všem ji mohu doporučit :o)



Naše fotografie jsme poskytli ČKRR a jsou k vidění ve fotogalerii zde!
Děkujeme!