česky english

---

sobota 26.2.2005

Zkoušky poslušnosti, aneb příliš mnoho aktivit škodí...

Protože to máme již telefonicky domluvené delší čas a venku je krásně (tedy krásně: pravá zima, kupy sněhu a jinak celkově kosa), rozhodli jsme se navštívit nový cvičák nedaleko od nás. Neděláme to jen tak - máme totiž představu, že bychom letos rádi složili s Kevinem nějaké zkoušky z poslušnosti. Ještě přesně nevíme jaké, ale protože se na našem dosavadním cvičáku žádné takovéto zkoušky nekonají, našli jsme si tento, kde se mají konat někdy v dubnu.

Nejde o to, že by Kevin neposlouchal nebo neznal poslušnostní příkazy, ale tyto typy zkoušek vyžadují naprosto správné chování a reakce psa na určitý povel. A to se potřebujeme naučit a ideálně samozřejmě přímo v místě, kde se budou zkoušky konat.

Takže jsme vyrazili. Cvičák je stranou od města, za řekou a přímo v přírodě - ideální místo pro takové blázny jako jsme my :-) Cestou jsme potkali pár dalších pejsků, takže Kevin už tušil, že ho čeká něco zajímavého. Je to zvláštní, ale na tohle má prostě přímo neomylný čuch :) Již z dálky bylo slyšet štěkání ostatních psů na cvičáku mezi stromy, takže Kevin byl napnutý a my byli trošku nervózní, co nás tam čeká...

Na cvičáku bylo asi 15 pejsků různého stáří, od štěňátek po dospěláky. Co nás potěšilo, že tam byla i mladá fenečka Rhodéského Ridgebacka - však se Kevinovi hnedka líbila. Po krátkém seznámení s lidmi na cvičáku jsme si šli s Kevinem "očuchat" prostředí, přeskočili a proběhli pár překážek (to prostě Kevin miluje) a zapojili se zkušebně do výcviku.



Hned jsme přisli na to, že samozřejmě máme některé příkazy naučené trochu odlišně, než určují zkušební řády, ale nevadí, určitě to dopilujem a do zkoušek se to naučíme tak, jak to má být (snad :)). Dělali jsme klasický výcvik, tj přivolání, chůze u nohy, potkávání se pes s jinými psy, překážky a další věci, které budeme u zkoušek potřebovat. Kevin byl naprostý vzorňák a dělal nám radost - poslouchal jak měl a nevšímal si jiných pejsků, takže i proto nám tak uběhly příjemné dvě hodinky výcviku velice rychle...

Závěrem jsme si vyzkoušeli sportovní obrany - i když jsme to původně nechtěli vůbec dělat, myslím, že hraní "na kořist" se Kevinovi moc líbilo a od cvičitele byl dokonce pochválen (no to už jsem byl štěstím nafoulý jak pátrací balón). Celá hra spočívala v tom, že jsme vytvořili velký kruh a uprostřed byl cvičitel, který provokoval psy ke hře na kořist. Jako kořist sloužila zpočátku stará košile a později, když ji Kevin roztrhal :-)) i nějaký speciální "pešek" na provazu. Pes se měl nechat dorážet na tuto jako kořist a jakmile ji zakousl, měli jsme s ním udělat malé kolečko a hned jak přestal mít pes o kořist zájem a pustil ji, nechat ji ležet na zemi. No, Kevin ji moc pustit nechtěl, takže jsme si udělali kolečka dvě :) A tak se mu to celé líbilo, že když se cvičitel věnoval psu vedle nás, tak náš neštěkavec začal štěkat jak na lesy a samým vzrušením se celý rozklepal :-))

Zkrátka, bylo to fajn odpoledne a jsme rádi, že jsme poznali nové místo, nové hry a povely a hlavně nové fajn lidi.

Cestou ze cvičáku jsme se jestě prošli po okolí, aby se taky Kevin pořádně proběhl na volno a přišel taky na jiné myšlenky. Navečer jsme se stavili u našich, kde dostal Kevin nějakou domácí stravu od mamky a po příjezdu domů usnul jako špalek - měl toho za celou sobotu asi dost :-)