česky english

---

pátek 30.6.2006

Ridgeback a aport z vody – letní výzva

Tohle místo je relativně hned za našimi humny a shodou šťastných náhod je i místem, které máme s Kevinem od myslivců vyčleněné jako prostor k výcviku (dostali jsme možnost trénovat na několika hektarech lesa, polí a dvou rybnících :o)) Proto zde nosí Kevin (jak bylo dohodnuto a i jako bezpečnostní a rozpoznávací prvek) bílý obojek.



Protože venku bylo opravdu vedro k zalknuní, i vzhledem k Matyášovi v kočárku, jsme se vydali cestou pokrytou zcela stínem stromů... Nikdy jsme zde nešli, ale věřil jsem si, že cestu nás dovede přesně tam, kam jsem chtěl a předpokládal (jakožto vůdce smečky mám prima orientační smysl :o)), a to i přes to, že těmito hlubokými lesy vede nespočet podobných cest.... že to zvládnu i bez mapy... no, nebylo to až tak pravda... :o)



Kevin poslušně capkal vedle nás, jen občas si odskočil za něčím zajímavým kousek do lesa...



Matěj byl v pohodě a sledoval z pohodlí svého kočárku koruny stromů...



... i přišli jsme po půlhodince cesty do civilizace... nebyl jsem zde několik let... a zastavili jsme se u ohrady s koňmi...



...Kevin se samozřejmě taky musel dostatečně seznámit s koníkem...



... cestou jsme míjeli velké plochy porostlé heřmánkem (nebo to byl rmen, to nevim :o)) a malinko, ale jen malinko, jsme zabloudili... jak jsem psal na začátku, tím zatraceným lesem vedlo fakt hodně cest... a jedna byla jako druhá :o) Ale nehnul jsem ani brvou a dělal jsem jako že je vše OK a že vím, kde přesně jsme... to abych psychicky uklidnil už tak nervózní a po odpočinku toužící posádku... takže jsemn z pochopitelných důvodů raději ani nevytahoval fotoaparát :o)



...čili když jsme konečně natrefili na správnou cestu, dovedla nás až k našemu rybníku. Kevin ho ihned asi tak polovinu vypil :o)



... okolo rybníku bylo pravdu živo. Tohle je vážka neboli šídlo nebo tak něco podobného... Pokud to někoho zajímá přesně, nechť si to zjistí :o)



Kevinovi jsem nabídl jeden osvěžující aportek... chvíli byl na vážkách, zda má moji nabídku využít, ale vidina ochlazující koupele a dobroty při návratu ho přesvědčila, že by to bylo rozumné :o)



Kevin je dobrý plavec a i když nemá vytříbený styl, plave moc rád a voda (kromě deště) mu nevadí :o)



...aportek jsem hodil poměrně daleko od břehu (jsem dobrý házeč :o)) takže myslím, že byl Kevin rád, že je u něj... Divím se, že se neotočil v polovině a neplaval zpátky :o)) Ale je to hodný a poslušný pejsek... :o)



....už je v zubech! A otočka!



...a plave se zpátky...



sláva, pevná zem pod nohama...



...tááák a teď už si to člověče konečně vem a dej mi za to nějakou dobrotu... honéééééém! :o)



...aportek jsme si zopákli ještě několikrát a když už byl Kevin dosyta vykoupaný, dali jsme se mezi dvěma slunečnicovými poli zpátky k autu...




...celkem prima procházka, musíme se sem brzy vrátit, říkal si Kevin pod fousy... Ani netušil, jakou má pravdu – za pár dní tady bude zápasit s kancem... ale to až později, v dalším článku...