Jedna z nejhezčích kešek, jakou jsme dosud měli možnost navštívit. Prostředí tedy nic moc (kolem parkoviště spousta podpapíráků), ale ta cache byla pekelná. Nebudu napovídat, ale její dokonalost a provedení nás doslova pohřbilo :)) Fotku bohužel nemáme, to by byla příliš velká nápověda.
Na tuhle cache jsem se těšil. Nebyla však u rozhledny (ano, Suchý vrch je rozhledna :)) ale na nedaleké skále, ze které je mimochodem velmi hezký výhled.
Cesta ke kešce byla kamenitá a pochopitelně do kopce...
Na tak malou krabičku s pokladem nás bylo poměrně dost :)
Výhled ze skály nad pokladem
Kevin si o výletě myslel své. Z bezpečnostních důvodů byl totiž po většinu času na vodítku, což ho děsně prudí – to víte, kolem je tolik zajímavých vůní na které nedosáhne...
Zamyšlený Kevin na kameni
Zapisování logu on-line. To víte, pražáci na to maj techniku :)
Rozhledna Suchý vrch. Po požáru před lety mi to tam přišlo takové celé zpustlé... Ale je tam maličký bufet, takže hlad a žízeň se tam zahnat dá...
Protože bylo celkem hezky (teda až na ten příšernej studenej vítr) vydali jsme se kus po cestě k dělostřelecké tvrzi Bouda...
...na Boudu jsme ale nadorazili, ta na náš tým byla příliš daleko. Foto na památku na další skále (také s výhledem).
Panička raději zůstala dole s Kevinem...
Malý turista
...a valíme zpátky na Suchý vrch a k autu, do tepla.
Panská skála – GC1DJZT
Průser. Tahle cache prostě nedopadla. Někde na skále, uprostřed lesa, měl být poklad. Už před námi ji hledali naši pražáci. Nenašli. I smáli jsme se jim. Zkusili jsme to tedy společně. Ale dopadli jsme úplně stejně – ať jsme se snažili sebevíc. Ostuda. Buď majitel kešky špatně nastavil a uvedl obtížnost (ne, na skálu se mi fakt šplhat nechtělo) nebo schránku někdo ukradl. Raději jsme to pustili z hlavy a odjeli zpátky na chalupu...
Kousek od auta jsem našel na stromě na kraji lesa tuhle cedulku. Tady jsou myslivci slušní, hezký příklad. Kevin byl tedy na vodítku, případně pod vlivem vůdce (jak nabádá citovaný Zákon o myslivosti (který o vodítku nic neříká)).
Boiohaemum – GC1Y7KM
To je název, co? Malá vesnice Dobšice u Poděbrad, v ní muzeum Keltů. Vesnice vypadá na první pohled obyčejně. Ale na ten druhý se mi strašně líbila – upravené okolí, kolem vesnice poznávací ztezka o Keltech, na kraji vesnice fotbalové hřiště (pravda, to má každá druhá, to není nic neobvyklého) – a u něj úžasné dětské hřiště ve stylu Keltského oppida – paráda!
Na kešku jen tak nezapomeneme, hlavně Matýsek. Je dobře schována uvnitř muzea. Takže jsme absolvovali krátký a zajímavý výklad a pak už jen Matyášek řekl heslo a průvodkyně nás dovedla k pokladu :) Bylo to fakt hezký, tohle mě na geocachingu fakt baví. A navíc jsme o něco chytřejší – a Máťa si zkusil namlít mouku na keltském mlýnu :)
Nejvíce času jsme ale pochopitelně strávili na dětském hřišti na konci vesnice
U hřiště byli čerti! :)
Máťa musel vyzkoušet každou atrakci...
...a nezapomněl ani na Keltskou polozemnici, kterou prolezl s kámoškou, kterou na hřišti sbalil :)
Vše pod přísným dohledem zdejšího čertíka
Horolezec...
Máťa byl nadšen. Podle něho se jednalo vůbec o nejlepší kešku :)
Je to tak! Byla super! :))
Ptačí oblast Žehuňský rybník – Obora Kněžičky
Mikrokeška na velmi hezkém místě. Sice jsem myslel (podle názvu), že to bude blízko rybníka, ale navigace nás hnala poměrně daleko od něj. Takže mokra jsme se bát nemuseli :) Mimoto počasí bylo tento den úžasné, krásný podzim, což vyniklo ještě zde, v místě Národní přírodní rezervace.
Skrýš nebyla na zemi. Napovídat nechci, ale lezení na strom má svůj význam i při hledání pokladů...
Jako tatínek jsem musel ukázat svému synkovi, jak se na stromy leze (a hlavně jak se z nich slézá). Naštěstí jsem si ostudu nepřivolal :)
A ještě výhled na rybník. Byl fakt dost daleko. Škoda.
A jako poslední tečku dne pokladů jsme navštívili Kevinova štěňátka, která se chystala už už vyletět z rodného pelíšku...
Doubrava – GCY3PE
Moc hezké místo, které jsme chtěli už tolikrát navštívit. Soutok řeky Doubravy a Zlatého potoka nedaleko Třemošnice (pod Železnými horami). A kdyby nebylo Geocachingu, asi bychom se sem nikdy nepodívali :) Vivat! :))
Geo-vozidlo jsme zaparkovali v Mladoticích ve vesnici. Pochopitelně jsme neunikli zvídavým pohledům starousedlíků :)
Cesta vedla podél vyschlého náhodu (auto jsme parkovali u bývalého mlýna, který probíhá renovací) a lemovaná byla vzrostlými stromy. Vypadalo to až romanticky krásně :)
Když jsme přeskákali Zlatý potok, přešli lávku, došli jsme k další lávce...
...a nedaleko našli cíl naší cesty. Tedy, našel ho Matýsek. Půjčil jsem mu iPhone, takže to měl snadné. Měl pochopitelně velkou radost :) Kevin taky, bo dostal piškot :))
Foto na památku
A ještě jedno památeční. Samospouští (což dalo tatínkovi trošku přemýšlení a hledání, bo tuto funkci na fotoaparátu použil asi čtyřikrát :))
Matyášek musel putovat s pořádným klackem. To víte, turisti maj to putování těžký! :)
Máťa stále toužil po fotce s kámošem Kevinem. Tak ji má :)
Jdeme zpátky!
Klacík je pro malého geokačera zcela nezbytná věc. Akorát ten pitomej klacek trošku zdržuje ostatní dospělé kačery :)
Byl krásný podzimní den (pokud jsem to už nenapsal) a já měl v kapse "čokoládové" pacičky. Co si může ridgeback přát více? :)
Máťa měl dobrou náladu, takže jsme si to všichni moc užili. I ty opičky co vzal Matýsek s sebou :)
Sluníčko mělo ještě stále sílu. Takže jsme cvakli na louce pár obrázků...
Co se týče Kevina, za pacičku by i panáčkoval...
Máťa venčí Kevina... Raději jsem nepřemýšlel jak by na konci vodítka chudák vlál, kdyby před Kevinem vyběhl z nedalekého roští zajíc :))
Ale Matýsek byl v sedmém nebi. Táta ho nechal vodit Kevinka, no považte! Co si o tom myslel Kevouš nevíme :)
Lom u Borku aneb Poklad na Stříbrném jezeře
Byli jsme tam 14. listopadu. A do dnešního dne (Takže dva dlouhé měsíce) tam po nás nikdo nebyl. Takže ještě teď tam je od nás vložený hezký Travel Bug pocházející až z Holandska.
Zajímavé místo, škoda jen, že se nám strašně zhoršilo počasí – bylo po dešti a foukal nepříjemný studený vítr. V okolí lomu je vyhlášena přírodní památka. Pod hladinou je několik atrakcí pro potápěče – včetně potopeného autobusu (snad stihli cestující vystoupit :)) a vysloužilého vrtulníku. Takže nic pro nás :)
Pohled do lomu. Tuhle fotku mám kvůli světlu zapadajícího slunce rád :)
Cesta ke kešce vedla kolem hladiny zatopeného lomu...
Nakonec jsme poklad našli. A dokonce v něm byla pohlednice z mého rodného města Přelouče :)
Cestou zpátky nás pronásledoval medvídek :) Moc jsme si to všichnu užili. Večer jsme spali jako dudci. Hlavně teda Kevin a Máťa :)