Pár kilometrů od nás leží několik geo-keší v oblasti bohdanečských rybníků. Naplánovali jsme si výlet tak, abychom je všechny mohli vyzvednout v jednom dni. Odměnou pro nás bylo úžasné říjnové počasí, relativní teploučko a hlavně slunce. A ten klid, který tam byl. Byla to jedna z nejhezčích sérií, které jsme zatím absolvovali (ne-li přímo nejhezčí :))
Tradiční cache v na hrázi rybníka Tichý, což je nejmladší z bohdanečských rybníků. Auto jsme zaparkovali u lesa, pak se prašnou cestou přesunuli kolem jednoho rybníka k druhému. Už začátek dnešní rybníkové série nás nadchl. Klid a ticho by se dali krájet. Kevin nadšený a my jakbysmet :)
Cestou k první keši. Hoši, jako vždy, vpředu. My supící v těsném závěsu za nimi :)
Zatím co jsme hledali úkryt kešky, Kevin šel s nosem u země napřed. Když zjistil že je v lese sám, začal se bát a rád se vrátil
Matyáška potkala maličká nehoda. Maminka léčí. Kevin přišel také foukat...
A do památníčku :)
Podzimní listí ladilo s barvou srsti našeho ridgebacka, takže jsme toho prostě museli využít :)
A ještě jedna...
Na hrázi rybníka Tichý
Rybník Tichý byl založen v roce 1919 po provedení pozemkové reformy. Což asi není tak zajímavé, ale bylo tam hezky :)
Pohled na rybník Skříň. Hezké jméno, no ni? :)
V dáli bylo něco velkého a žlutého, takže se to Matyášek vydal na kole prozkoumat...
Maminka se čtením pomohla...
Po menším zaváhání a pomocí GPS modulu našeho iPhone jsme se zorientovali a vydali se správným směrem. Cesta byla celá zapadaná listím, což nás maličko zmátlo...
Cestou k další keši Máťa objevil nedaleko cesty na stromě něco podivného. Po bližším prozkoumání zjistil, že se jedná o pračí budku
Před námi je odbočka k lesnímu rybníku Udržal – další cíl našeho putování...
Lesní rybníček Udržal – GC1RJ0N
Další dnešní tradiční cache. Krásné místo a ještě větší klid a ticho. Aby ne. Rybník je nevelký, ale zato je uprostřed lesa. Fakt hezké místo, zvláště pro rozjímání a dumání :)
Maminko, co to tam píšou? Aneb naše nejoblíbnější otázka :)
A maminka četla a četla... a všimněte si jak Matýsek pozorně naslouchá ;o) Kevinovi to bylo celkem fuk, tak se vydal prozkoumat přilehlé okolí...
Když zjistil, že je to všude kolem samý rybník, maličko znejistěl...
...pak si otráveně sedl a dával nám najevo, co si o tomto výletu myslí...
Tak abychom ho nenechali dlouho čekat, zapsali jsme se do logbooku, a protože se nám místo opravud líbilo (a moc lidí sem dle logbooku nechodí), dali jsme do cache krásný geocoin až z Kanady. Tady se mu bude líbit a bude tak lákadlem pro další kačery k návštěvě tohoto místa...
Protože se nám ještě nechtělo vracet, protáhli jsme si procházku až k dalšímu rybníku. Vypuštěnému.
Byl to rybník Rozhrna, jak je vidno na cedulce rozcestí...
Maminku jsme nechali odpočívat a s Máťou a Kevinem se vydali o kus dál...
Máťa byl ve svém živlu a dával kolu co proto :)
A protože cesta vedla dál do polí, kam se nám nechtělo, vrátili jsme se za maminkou...
Tam na hrázi u rybníka
Cestu k další keši jsme si krátili...
...házením vrtulníčků do vzduchu. Jen táta je strašně pomalej a nestihl je ve vzduchu...
Rybník Truhlický – GC1ET34
Tak tohle místo nás překvapilo. Další rybník, ale s tajemnou atmosférou. Mimoto Máťa nedával pozor na cestu a sjel na kole z hráze; naštěstí vše dopadlo dobře, ale tenhle rybník si bude pamatovat :o)
Tenhle nevýrazný rybníček patří mezi evropsky významné lokality soustavy Natura 2000. A je tam fakt hezky. Díky tomu že je dobře schovaný v lese a nevede k němu pohodlná cesta snad vydrží dlouho krásný.
Výlov bohdanečského rybníka
Pár dnů po našem rybníkovém putování se konal výlov jednoho z "našich" rybníků, takže jsme tam nemohli chybět. Tentokrát jsme cache nehledali :) Vezměte tedy tyto obrázky jen jako bonus navíc. Až obrázky přetrpíte, pod nimi pokračují další cache.
Na hrázi bylo fakt živo. Možná až moc :) Jednalo se o nejmasovější výlov v historii bohdanečských rybníků. Možná i kvůli nádhernému podzimnímu počasí...
Máťovi se výlov moc líbil a zahrnul mne asi dvěma milióny otázek ;o))
Obávaná bohdanečská policie půjčila Matýskovi svůj rychlý a silný vůz...
Což byl největší zážitek z dnešního výlovu. Kam se hrabe nějaký kapr :o))
Ale pak se začaly pod hrází dít věci. Ve vrbě to hrklo, ve vodě zbluňklo a rybáři udělali další zátah...
Byl to už několikátý zátah dnešního dne
Matýsek byl v dobrém rozmaru a jeho optimistický pohled na svět je nakažlivý :)
Kapři se už jistě nemohou dočkat štědrého dne ;o))
Suchý vrch – GC12MJ5
V Orlických horách je Bukovohorská hornatina a v ní je nejvyšší hora Suchý vrch (995m nad mořem). Těsně předtím jsme si ale dali cache Odpočívadlo Suchý vrch (GC1T2WQ) a její dokonalost nás doslova pohřbila :)
Tradicionálka na Suchém vrchu už pak byla jen cukříkem na dortíku dnešních keší :)
A byla to velká výprava! Byl s námi Kevin a spousta dalších příbuzných :)
Takže v takovím množství lidí bylo najít schovku pod rozhlednou doslova hračkou
Pejskové na rozhlednu nesmějí. Ale odsud byl krásný výhled, ostatně kóta "Bradlo" sloužila jako rozhledové místo ještě dlouho před tím, než byla vybudována rozhledna...
Rozhledna. A budova u ní, resp to co z ní zbylo po požáru před pár lety. Od té doby se osud budovy nezměnil a jak to vypadá, dlouho se měnit nebude. Škoda.
Aby se nám nezkrátily žíly, vydali jsme se směrem k pevnosti Bouda. Byla na nás ale příliš daleko...
Takže jsme se koukli a vylezli na skálu...
...někteří zůstali v "podhradí"...
...a pak jsme se vydali na zpáteční cestu. Ostatně foukalo na náš vkus až běda....
A to mi připomnělo veselou příhodu z oběda, kterou jsme ten den zažili. Ale psát ji sem nebudu :)
Panská skála – GC1DJZT
A černá kaňka v onom dni. Tuto cache se nám najít nepodařilo, byli (a jsme) přesvědčeni, že ji někdo vymudlil nebo ji zničená. V každém případě mne to tak rozhodilo, že jsem neudělal ani jednu fotografii :) Vezměte tedy zavděk obrázkem, který byl na každém vstupu do lesa, kde měla být cache schovaná.
Kevin se měl na pozoru :)
Boiohaemum – GC1Y7KM
Naprosto úžasná a nezapomenutelná cache v Dobšicích. Představte si malou vesnici, která má vlastní muzeum. Muzeum Keltů, kteří na tomto místě dříve žili. A cache je schovaná v muzeu. A dostanete jen tehdy, pokud znáte heslo :) A my ho znali :))
Po vyzvednutí pokladu jsme strávili poměrně dlouhý čas na dětském hřišti za obcí. Opravdu úžasné místo...
U hřiště byl čert!
Před Máťou žádná prolézačka nezůstala netknuta...
Skluzavka...
...a detail šťastného Matyáška.
Ptačí oblast Žehuňský rybník – Obora Kněžičky (GC2BV1Q)
Blbé parkování, ale hezká cesta podzimním lesem až k tradiční a celkem jednoduché cache. Tedy, pokud se nebojíte výšek :)
Máťa má pro strach uděláno, ale na stromy ještě lézt neumí...
Táta sice umí lézt po stromech, ale zase se bojí výšek. Každý holt máme něco :)
A výhled na nedaleký rybník...
Cestou z keší jsme se zastavili u Kevinových štěňátek. Ale to už je
jiná písnička... A další cache si už necháme až na listopad...