česky english

---

úterý 28.10.2008

Klubový přebor zkoušek BH - Kevin získal 1. místo!

Teď, když píši tyto řádky, Kevin spokojeně polehává u mě, v teple, na svém polštáři pod sedačkou. Ale v úterý, kdy se zkoušky konaly, nám všem do zpěvu nebylo. Zima byla pořádná, bez přestání lilo jako z konve a jak znám svého chlupatého rezavého parťáka, v zimě a dešti "nepracuje". Kromě jednoho bílého boxera jsme byli jediní krátkosrstí účastníci...




Přebor se konal ze třech různých zkoušek: ZZO, ZVV1 a BH – podle zkušebních řádů. My s Kevinem jsme si zvolili zkoušku BH. Na trénink nebyl čas – nechal jsem to na Kevinovi a jeho paměti, neboť jsme v roce 2005 tyto zkoušky na 95bodů ze 100 již složili (podrobnosti zde). Abychom nešli s Kevem zcela nepřipraveni, dva dny před zkouškou jsme si zajeli na cvičák celou sestavu "šlápnout". To proto, že na zkoušce rozhodčí nedává povely a je nutné, aby psovod (tedy já :)) celou sestavu znal z paměti...




Na průběh klubového přeboru dohlížela profesionální rozhodčí a samozřejmě přísně a spravedlivě posuzovala i jednotlivé zkoušky. Než na nás přišla řada, Kevin čekal v autě, v relativním teple (občas jsem nastartoval a Kevinovi zatopil). My dvounožci jsme to měli o něco lepší – v klubovně praskalo dřevo v teplem červených kamnech a podával se teplý čaj a pro neřidiče i grog... K čaji byly výtečné buchty a bábovka, mňam :o)




Naštěstí přestalo pršet, přesněji, jen malinko krápalo, když jsme šli s Kevinem na řadu. Avšak tráva byla pochopitelně mokrá až běda, takže mi bylo jasné, že Kevin si do ní nelehne... :o)  Paní rozhodčí byla velmi laskavá, a odpustila mi nepřesnosti v hlášení. Po nahlášení jsme na sebe s Kevinem spiklenecky mrkli a vyrazili společně ostrou chůzí do první části zkoušky...




Ta se odehrává na vodítku a šlape se pro zkoušku BH typický obrazec "J". Na fotografii jsme v nejvzdálenějším bodě sestavy, na otočce čelem vzad. Málem bych zapoměl – na těchto zkouškách se psu nesmí dávat slovní příkazy, pouze při změně tempa – pes musí sledovat psovoda a automaticky provádět správný cvik. My si to děláme složitější, Kevinovi dávám příkaz jen při zahájení zkoušky "K noze", zbytek zkoušky děláme beze slova, Kevouš je mazák... ;o)




Poté se jde normální chůzí, která přejde v ostrý běh (my s Kevinem beze slova)...




...hned po ostrém běhu se přejde do velmi pomalé chůze, takové to loudání, jako by se nám k rozhodčí nechtělo... :)




...nu a pak se zahne, a pak se zase zahne, a otočka čelem vzad....




...a během chůze zastavení. Chvíli se počká. Pak Kevinovi řeknu "K noze" a vyrážíme dále...




...mezi lidi :o)  Kličkuje se mezi volně se pohybujícími lidmi...




...pak přijde zastavení, pejsek musí sednout k noze... a zase se rozejdeme a zase klička... a zpět na výchozí bod...




...ááááááá pááááák tóóóóó cééééééléééé znovu, ale bez vodítka...




...pes musí jít přesně hrudníkem u kolene psovoda (nebo tak nějak to je v řádech této zkoušky), zkrátka, rozhodčí sleduje každý náš krok velmi pečlivě a pozorně...




a běžíme... máme totiž soutěžního ducha :o)




Kevinovo vzorové přisednutí...




A změna oproti první části zkoušek – zde sednutí pejska za pochodu. Psovod dá pouze slovní příkaz během chůze, bez změny tempa, bez posunku, pejsek by si měl sednout. To ještě Kevin zvládnul...




Po několika krocích se otáčím a vracím se k sedícímu parťákovi...




Poté co k němu dojdu, bez pochvaly (chudák Kevin) pokračujeme v cvičení...




Během chůze příkaz "Lehni". Tak tady sem si byl jist, že Kevin nelehne zcela jak má, jak jsem již napsal, bylo totiž mokro, a to Kevouš  n-e-s-n-á-š-í... Když jsem dokončil cvik a po několika metrech jsem se otočil, spatřil jsem Kevina, jak "leží" na loktech asi 10cm nad zemí a s výrazem "Hele, kámo, to jsi nemyslel vážně, že si mám lehnout do toho mokra, že nééééé?" :o)  No, mohlo to dopadnout i hůře ;o)




Čekáme na místě pro odložení. Sice si držím hlavu, ale bylo to v pohodě, to si jen rovnám čepici ;o)




Kevina jsem odložil a on "radostně" čeká. Já jsem asi 30m od něho, zády k němu. To trvalo asi 10minut, Kevin se vzorně ani nehnul – z čehož jsem měl radost, protože bylo fakt mokro...




A je odcvičeno! Paní rozhodčí a vedoucí ZKO nám sděluje celkové hodnocení našeho snažení...




...vzala to od podlahy a velmi podrobně...




Kevina to už asi nebavilo, kouká na mě, zda už půjdeme do tepla... :o)




Ba ne, bylo to super a Kevin zaslouženě vyhrál klubový přebor! Udělal mi obrovskou radost, hlavně proto, že jsme tréninku moc nedali – je to zkrátka tak nějak v něm...




Během zkoušek čas ubíhá tak nějak "jinak", člověk má i jiné vnímání a to je právě ta chvíle, kdy teprve a do důsledku oceníte sehranost se svým psem, poznáte ho úplně jinak – v Kevinovi mám skvělého parťáka a je nejlepší se na něj zcela spolehnout. Nikdy mne nezklamal, pokud jsem neudělal chybu já, on prováděl vše jak se od něho čekalo... A stejně tak tomu bylo i na dnešní zkoušce. Díky Kevine!




Zvláštnost našeho cvičáku: blízké setkání jiného druhu – vedle klubovny, uprostřed cvičáku vyvedla jakási odvážná matka kočka koťata. To nejodvážnější, mourovaté, se psů nebojí ani trošku. Snad se jí její odvaha jednoho dne nestane osudnou...




S odporem se dívala na slavnostní nástup a na ty divná zvířata, která místo "mňau" štěkají...




Kevin na mě mrká a ptá se, zda mu dám hned ochutnat něco z výhry. To víš, že dám... :o)




Náš ridgeback se nezapoměl pomazlit s každým, kdo o to stál... Občas si říkám, že by mohl být trošičku zdrženlivější... :o)
I přes počáteční nepříznivé počasí jsme si užili prima den. Hezky jsme si zasoutěžili, no a že jsme vyhráli, to už byla jen taková milá odměna za brzké ranní vstávání, ne?  ;o)

Obrany

Tak je o mě známo, že nejsem příznivcem cvičení ridgebacků na obrany. Takže obrany jako takové neděláme ani s Kevinem – do lidí se zkrátka nekouše. Máme přeci ridgebacka, kdybych chtěl kousat do lidí, pořídil bych si jiné plemeno... Vlčáka například...



Jak je vidět, při správném postupu a výchově zvládne obrany i malá holčička... To je slušný, ne?






Někteří pejsci byli při zadržení značně nekompromisní...












"Hele lidi, to koukáte, co?"

A pár detailů na závěr

Několik fotografií, které se nám líbily nebo vyjadřují hezké vzpomínky...



...nejde o mě... jde o Kevinka, všimněte si, jak mě pozorně sleduje...  :o)




...je to náš šikula...




Pozorně si prohlédněte tuto fotografi...




...a teď tuhle. Nene, není to přes kopírák, to se nám jen podařil perfektní základní postoj - poprvé bez vodítka a pak s ním...


Jojo, bylo to fajn, díky Kevinovi, díky fajn lidem na cvičáku... Těšíme se napřesrok!